Síla stravy a její vliv na genetiku
10. 4. 2009
Síla stravy a její vliv na genetiku
Většina lidí si naivně myslí, že strava je jenom k tomu abychom si zaplnili žaludek a nepociťovali hlad. Ale význam stravy je daleko širší a důležitější než se zdá. Stravováním člověk ovlivňuje nejen své zdraví, ale i zdraví svých eventuelních potomků. Je spousta pověr o tom, že když je někdo obézní, tak budou i jeho děti obézní a tak se to bude šířit dál a dál. Nebo když má někdo cukrovku, tak i jeho děti budou trpět cukrovkou. A tak dále a tak dále, takovýchto dědičných přenosů je spousta.
Za všechno prý můžou geny. Gen je v podstatě zakódována informace o tom jak se ta která tkáň, orgán bude vyvíjet, jakou bude mít odolnost vůči vypětí, zátěži, jaké bude mít nemoci, jak je bude překonávat. Jednoduše a prostě je v genech zapsané téměř všechno.
Ale to jak bude člověk vypadat v budoucnu rozhoduje teď v přítomnosti.
Vědci dospěli k zajímavému zjištění.
Zjistili například, že u jednovaječných dvojčat jsou obaly genů i geny téměř totožné, jen s minimálními odchylkami. Ale po 30ti až 35ti letech života a různého stravování se jejich původně stejná genetická informace liší v 30%. To znamená, že dvojčata mají již odlišné dispozice na nemoci, jinak zvládají fyzickou, psychickou zátěž. Vlastně ze dvou skoro stejných lidí se stávají dvě rozdílné bytosti.
Za tuto změnu může právě strava.
Všechno v našem těle je ve vývinu, to znamená že ani genetické dispozice nejsou dané jednou pro vždy. Tělo má ohromnou až neskutečnou schopnost seberegenerace, ale jedině za vědomého přispění člověka samotného. Tak jak si může člověk svou dobrou genetickou informaci pokazit, narušit, může si špatnou informaci napravit. Věda odhaduje, že se na vzniku většiny závažných onemocnění až ze 70% podílejí negenetické vlivy.
Toto tvrzení dokazuje i vědecká studie na laboratorních myších:
„Matka s rozbaleným (tedy poškozeným genem) má rezatý kožíšek, je silně obézní a od útlého věku jí ohrožuje nádorové bujení. Za normálních okolností zdědí její potomci rozbalený „rezavý“ gen se vším co k tomu patří. Pokud je ale matka během březosti krmena zvláštní dietou bohatou na látky schopné obalit DNA, může se jí narodit mládě se zabaleným genem. Takovýto potomek pak vypadá, jako kdyby ke své mámě ani nepatřil. Pod hnědočerným kožíškem se skrývá štíhlé tělo, kterému nehrozí zvýšené riziko rakoviny“.
Tady je jasně dokázané, co dokáže udělat správně složená strava. Pravdou ale zůstává, že je pokus dělaný na myších a lidské tělo je o „něco“ složitější, takže by ta změna nebyla za tak krátkou dobu jako u myši, ale není důvod aby se nestala.
Je například jisté, že někteří lidé se rodí na svět s vrozenou dispozicí na určitá onemocnění. A to proto, že matka nevhodnou stravou pozměnila obaly důležitých genů a částečně je i přeprogramovala.
Každý člověk je originál, jak s energetického tak s tělesného pohledu. Originalitu člověka určuje právě různorodost variant genů. Proto třeba reagují pacienti se stejným onemocněním rozdílně na ten stejný lék, který jim je podáván. Na stejnou dietu reaguje lidský organismus u vícero lidí rozdílně. Atd. atd. Těch přirovnání je spousta.
Originalita člověka je neoddiskutovatelná.
Zajímavé je například i pozorování starších manželských dvojic, kde se páry desítky let stravují stejným výběrem a úpravou jídel s malými odchylkami. Podobnost například základních rysů tváře mezi těmito partnery je v některých případech až překvapující. Ale zdravotní stav je ku podivu rozdílný z jednoho zásadního titulu. Většina manželských párů mají rozdílné prostředí organismu co do acidobazické rovnováhy. U tisíce manželských párů bylo zjištěno, že pouze 60 z nich má stejné prostředí organismu v rámci acidobazické rovnováhy.
Špatné stravovací návyky poškozují genetický obal, nebo přímo geny tak dochází k tomu, že tělo přečte poškozenou genetickou informaci pro jistý orgán, třeba játra a začne podle této informace konat. Potom může dojít k tomu, že buňky jater se začnou nekoordinovaně množit a může vznikat nezhoubné bujení. Od míry poškození genu se odvíjí i vážnost poškození toho kterého orgánu, nebo systému lidského organismu.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář