Imunitní systém a možnosti samoléčby
19. 2. 2010
Imunitní systém a možnosti samoléčby
MUDr. Jozef Kraus
Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako úplnou fyzickou, psychickou, duševní, duchovní a sociální pohodu. Protože je člověk tělesně, duševně i duchovně sociální bytost, entita i jeho stav zdraví musí být v harmonii na všech těchto úrovních.
Imunitní systém (IS) má hlavní dozor nad vším, co se v našem těle děje. IS je strážcem našeho zdraví, je jakoby lékařem uvnitř našeho těla. Je to souhrnný obranný mechanismus těla, při kterém hrají určitou úlohu mozek, nervy, pokožka, buňky, krev, lymfa, žlázy, látková proměna, hormony a všechny ostatní orgány. Jeho jedinečné schopnosti jednak tělo chrání před nebezpečnými původci nemocí, ale taky zabezpečují pohotovou ochranu a všestrannou kontrolu našeho zdraví. IS dohlíží na vznikající a zanikající mnohamilionový život, který máme ukrytý ve svém těle, a okamžitě zasahuje, pokud je v něm něco nesprávné, nezdravé, či degenerované. Eliminuje všechno, co je tělu cizí, nemocné, odumřelé. IS je rozprostřený v celém našem těle, aby žádná jeho část nezůstala bez dozoru a pomoci. Je to přímo geniálně uspořádaný svět uvnitř našeho těla.
IS se skládá z různých typů bílých krvinek, které se tvoří v kostní dřeni /každou sekundu přibližně 2 milióny obranných buněk/ a koncentrují se ve slezině, v thymusu , tj. brzlíku, lymfatických uzlinách. Tyto krvinky putují krevním oběhem a lymfatickým systémem a hlídkují v celém těle.
Dělí se na dvě skupiny:
Bílé krvinky typu B - lymfocyty produkují látky, které neutralizují vytvořené choroboplodné zárodky a pomáhají mobilizovat obranyschopnost organismu.
Druhá skupina T - lymfocyty ničí bakterie a viry v organismu.
Tyto T - lymfocyty se dělí na tři skupiny: jsou to pomocníci, výkonné buňky a tlumicí buňky.
Pomocníci bezpečně rozeznají nepřítele od vlastních buněk a tak přinášejí výkonným buňkám informace o útoku. Tlumicí buňky mají za úkol činnost obou příliš horlivých buněk IS brzdit. To proto, aby se přeci jen náhodou neobrátily proti vlastnímu tělu.
Bílé krvinky, jak jsem již zmiňoval, se explozivně tvoří v kostní dřeni, avšak v nehotovém stadiu. Jejich diferenciace a „školení“, které obranné funkce budou muset převzít v rámci IS, probíhá v brzlíku - thymusu. Tady se speciální T - lymfocyty za 2-3 týdny naučí rozeznávat, co je vlastní a co je organismu cizí, co je zdravé a co nemocné, co je neškodné a co nebezpečné. Tady v brzlíku jako v paměti počítače jsou v genech uschovaná v obrovském množství všechna životní rizika živočišného druhu a zkušenosti předcházejících generací během miliónů roků a také správné odpovědi. A tak náš IS tady nachází všechno, co náš organismus může potkat, i správnou odpověď a účelný způsob řešení. Tady se T - lymfocyty učí, jak mají rychle a neomylně tyto programy najít a správně je v dané chvíli použít.
Toto „školení“ probíhá právě v období dětství a mladosti, proto je právě tehdy tato žláza velká, elastická a velice aktivní. Školení v brzlíku probíhá prostřednictvím mnoha faktorů. Na specifikaci různých poznávacích schopností spolupracuje asi 20 různých hormonů. V pokročilejším věku přebírá školicí úlohu již zmenšujícího se brzlíku kůže.
IS je řízený mozkem - jednak nepřímo, prostřednictvím hormonů v krevním oběhu, a také přímo, pomocí nervového systému a neurotransmiterů. Byly objeveny dosud neznámé nervy, které spojují hypothalamus přímo s brzlíkem - thymem a slezinou.
Jiný výzkum dokázal, že bílé krvinky přímo reagují na neurotransmitery. Víme, že proměna hormonálního systému má vliv na IS. Moderní medicína již ví, že zdaleka na vše nestačí, dokonce že ani nic nedokáže, pokud vlastní schopnosti těla nebudou při léčení spolupracovat. Tyto léčivé síly jsou přímo závislé na duševním stavu, pocitech štěstí, strachu nebo na způsobu našeho myšlení, a to více, než se doposud předpokládalo.
I když dosud ještě úplně nevíme, jak chemické látky v mozku souvisí s emocemi a myšlenkami, podstatné je to, že stav mysli má na stav těla okamžitý a bezprostřední vliv jak v pozitivním, tak i v negativním směru, tedy i na IS. IS má svou vlastní inteligenci, kterou využívá na udržení zdraví. Narušení IS způsobuje kromě nesprávné životosprávy, výživy a jiných faktorů především chronický stres. Naopak pozitivní duševní stavy mohou mít na obranyschopnost organismu stimulační účinky.
A tak jsme u podstaty toho, jak můžeme skrze naši mysl působit na naše tělo, na náš zdravotní stav.
Psychologové neustále připomínají, že většina lidí využívá svůj mozek na 10%, kdežto 90% úžasných schopností, které máme k dispozici, zůstává nevyužito. Víme, že lidská psychika sehrává významnou roli při vzniku různých onemocnění. Výzkumy dokazují, že každé onemocnění má vedle specifických faktorů i svůj psychický rozměr. Je to psychika, která řídí všechny funkce v našem těle. Lidský mozek je orgán vědomě myslícího ducha, různé části mozku jsou spojené jak s vědomou činností, tak i s podvědomou činností. Více než 90% duševního života se odehrává na nevědomé úrovni.
Jsou to procesy myšlení, rozhodování, představivosti, jež nechávají své otisky v mozkových buňkách o odevzdávají je podvědomí, které je pomocí myšlenkových asociací může využít. Naše mysl se ale neprojevuje jen prostřednictvím vědomých činů, významně působí také na tkáně našeho těla, i když o tom vůbec nevíme.
Ke změnám našeho zdravotního stavu můžeme použít naše myšlenky, emoce a představy.
Dr. Jozef Murény v knížce „Moc podvědomí“ udává, že se sám vyléčil ze zhoubného nádoru - sarkomu. MUDr. Bernie Siegel léčil své pacienty s nádorovými onemocněními, respektive učil je léčit se.
Podvědomí je realizátorem našich myšlenek, představ a citů. Všechno, co si přejeme a v duchu považujeme za realitu, naše podvědomí přijme za existující realitu, kterou co nejrychleji realizuje. Vědomé a podvědomé procesy představují dvě oblasti našeho ducha.
Podvědomí je místo skrytých sil, schopností, duševních hnutí, pramen myšlenek, místo geniálních duševních daností. Prostřednictvím podvědomí jsou umožněny vazby na všechny druhy informačního pole. A tak má možnost čerpat z nevyčerpatelného zdroje informačního pole, ve kterém jsou uloženy poznatky a zkušenosti všeobecně platné, má možnost využívat prazkušenosti lidského rodu - tzv. „lidský archiv“ - tedy z tzv. protonace, jak si toto pole nazval B. Kafka, jako i všechno to, co je uloženo v naší genetické paměti a v genetické paměti lidstva.
Způsob myšlení zanechává v podvědomí hluboké stopy. Pokud jsou negativní, jako starosti, strach, hněv, závist, nenávist, působí na naše tělo v podobě postupně se rozvíjejících nemocí, protože vyvolávají nadprodukci stresových hormonů, které destruují lymfatické uzliny a tak potlačují IS.
Naopak pokud jsou naše myšlenky a emoce pozitivní s představou dokonalého zdraví, naše tělo bude zdravé. Můžeme být neomezenými pány své duše, tedy našeho podvědomí, máme svobodnou volbu rozhodnout se pro život, lásku a zdraví.
Podvědomí dělá vše pro to, aby chránilo náš život a obnovovalo naše zdraví. Ono dává okamžitý impuls našemu IS, pokud se do organismu dostane cizorodá látka, která by mohla narušit jeho rovnováhu a způsobit onemocnění.
Nekonečná moudrost, na kterou je napojeno naše podvědomí skrze informační pole, je schopna vyléčit orgány a tkáně, pokud věříme, že je to možné.
Nekonečná léčivá síla podvědomí je schopna člověka opět naplnit životodárnou energií a navrátit mu zdraví. Víra není nic jiného než určitá myšlenka, představa nebo stav, které vědomí a spolu s ním i podvědomí přijmou za skutečnost.
Cíleným využitím představivosti či fantazie můžeme podvědomí odevzdat velice účinnou představu dokonalého zdraví. Myšlenka úplného zdraví a s ní spojená představa se zapíše do podvědomí a budou přijaté jako realita.
Podvědomí je vždy ovlivněno sugescí a řídí všechny funkce těla. Podvědomí ví, co má dělat, protože zákony přírody jsou totožné s podvědomím. Protože pud sebezáchovy je nejvyšším zákonem přírody, vyvolává i nejmocnější autosugesce.
Základem každého léčebného procesu je pozitivní duševní postoj, ten vnitřní postoj či způsob myšlení, kterému říkáme „víra“. Vyléčení pak vyplývá z víry v naplnění představy, která se vštípí do podvědomí jako mocná sugesce, která aktivuje léčivé síly. Pouze podvědomí poskytuje pomoc, byť nese jméno jakékoliv metody či techniky.
* * *
Podle slavného amerického lékaře Dr. W. Bortze II. se dá i o imunitě říci: „Máš mě - neznáš mě, ztratíš mě - poznáš mě“.
Získání energie pro potřeby imunitního systému je jedním ze stěžejních problémů existence člověka.
Hledání sebe sama, ztracené energie a zdraví mimo svůj energetický systém, tedy u cizích lidí, nebo v ordinacích, je plýtvání vším tím, co člověku pomáhá k harmonii.
Střežit své zdraví je mnohem lepší, lehčí a levnější než bojovat proti nemocem.
Prevenci může zvládnout jen člověk, který si z jakéhokoliv důvodu začne svého zdraví vážit. Je smutné, že často až tehdy, když ho začne ztrácet.
Žádnému člověku nezachránily zdraví pilulky, i když jsou dnes nedílnou součástí běžné léčby.
Ony často zalepí jen díru, vytvoří iluzi momentální změny chápané jako pomoc, avšak problém nikdy neodstraní.
Většina lidí, ale i někteří lékaři sdílejí při vážných onemocněních názor, „že je již příliš pozdě“.
Možná pro ně. Ale pro vás, kteří chcete jít cestou za zdravím, určitě ne. Věk nesmí být nikdy kritériem, ale musí být smyslem pro život do jeho nejpozdějšího konce a v dobré kondici.
Vítězství spokojeného člověka je v tom, že si se svým zdravím rozumí. Že je chápe jako jednotu těla, duše a energie, že ho dnes a denně posiluje, aby mu jakákoliv nemoc nemohla ublížit.
* * *
Velmi zajímavý a pravdivý názor na imunitní systém jsme si dovolili vybrat z knihy „Pryč s kyselostí“ od prof. MUDr. Kurta Tepperweina
Náš imunitní systém
„Největší část našeho imunitního systému se nachází ve střevech, a tudíž právě očista střeva je tak důležitá a účinná. Překyselení a zahlenění ochrnují náš IS a my se tak stáváme náchylnými k onemocněním, s nimiž by se zdravý organismus jinak snadno vypořádal.
Takže to nejsou viry a bakterie, které způsobují naše nemoci, nýbrž neschopnost přetíženého imunitního systému, jenž se jim nedokáže ubránit. Toto platí i pro buňky rakoviny, které sice v našem těle vznikají každý den, ale teprve kyselé prostředí jim umožní další bujení.
Stejně tak jako ten, kdo je neustále ve špatné náladě, myslí negativně a ke všemu má pesimistický přístup, trvale zeslabuje svůj imunitní systém. Vyvolává tím ve svém těle nepřetržitě kyselé prostředí a nevědomky - a dobrovolně - tak škodí každé jednotlivé buňce. Veškeré naše negativní myšlenky mění připravenost imunitního systému k určitým funkcím. Avšak i tehdy, když se člověk nutí k něčemu, s čím vnitřně nesouhlasí, když se za něčím žene, nebo si věčně dělá nějaké starosti, zatěžuje svůj imunitní systém. Jakékoliv, i to nejmenší rozčilení má následně negativní dopad jak na systém, tak i na celkový zdravotní stav.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář